Dlouho připravovaná rubrika pro rodiče. Pro oba, protože i pro muže je spánek důležitý a obzvlášť ten sdílený. A málokterý rodič neřeší spánek dítěte. Někdy to začíná už při příchodu z porodnice a většinou pod tlakem starších generací.

“Dej ho/jí do vlastního pokoje.”

“Nech ho/jí vyplakat, jen ať si procvičí plíce.”

“Nechoď za ní/m, bude rozmazlená/ý.”

A spoustu dalších vět, které vrtají červíčka do našich hlav. 

“Měl/a by spát celou noc?”

“Nebudí se moc často?” -> “Nemám slabé mléko?”

“Postel je přeci pro nás rodiče.”

“To s námi bude spát do maturity?”

Já jsem od počátku věděla, že Matteo bude spát v bočnicové přistýlce, po několika dnech, již přes 15měsíců spí se mnou v posteli. A bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě :).

Proč? Je to úplně jednoduché – pocit bezpečí, jistoty, zázemí, lásky…A v neposlední řadě – praktičnost co se týče kojení. Prostě se převalím na bok, nabídnu prso a ani nevím, že se něco takového událo – vše probíhá ve spánku a já ani nevím, že kojím. To znamená – žádné rozsvícení, žádné vstávání, žádné bdění a opakované uspávání. 

Trochu jsem možná odbočila. Ale vlastně ne. Ono je dobré, když poznáte i můj postoj. A nahlédnete do života jedné rodiny.

Nicméně. K vytvoření toho Vašeho, bych Vám moc ráda doporučila knihu od naší české antropoložky Lenky Medvecové Tinkové. Tato kniha se jmenuje “S láskou o dětském spánku” a najdete ji zde, při kliknutí na obrázek.

Tato kniha je psána neutrálně, tak aby vás s pomocí vašich instinktů dostala k takovému způsobu uspávání, jaký potřebujete vy i vaše děťátko.

Obsahuje cenné informace ze zahraničí, z historie, najdete v ní i hodně čísel a vše je poctivě ozdrojované.

Lenka mimo jiné spolupracuje se světovými odborníky, jako je Helen Ball.

V listopadu letošního roku se taktéž pořádá Sympozium “Dětský spánek očima odborníků”. Ale ne odborníků, kteří děti tabulkují a radí rodičům, aby je nechávali vyplakat. Jsou to odborníci, kteří k dětskému spánku přistupují s něhou, pochopením, trpělivostí a láskou…